Flying Jackson

Podívám se na Janu a řeknu " Tak to je příběh. Když jsem se vydal z Loguetownu se svou lodí shánět posádku tak moje první zastávka byla hned na ostrově Goa. Prvně jsem hledal nějaký poklad v džungli a propadl se do nějaké obrovské místnosti. Když jsem se nemohl vrátit nahoru tak jsem pokračoval dál a narazil na nějaké ztrouchnivělé dveře. Přes které jsem se dostal a narazil na bandity. Mimochodem vzal jsem si od nich tuhle překrásnou modrou katanu. Ketrou mám u pasu. Pozoruhodné bylo jak se banditi hádali a najednou tam přiběhl medvěd, který je všechny dostal ale nakonec padl. Já mezitím pokračoval dál až jsme se dostal ke schodišti. Po něm jsem se dostal zpět na povrch kde mě překvapil tygr. Toho se mi po boji podařilo porazit a svíjel se na zemi v bolestech s pokrčenejma nohama. Když jsem se pak po liáně zhoupl na druhou stranu řeky kolem krokodýlů tak jsem zamířil do chrámu. U chrámu byly tři tlačítka. První na které jsem šlápl byla past, které jsem se naštěstí dobře vyhnul a ta druhá otevřela dveře do chrámu. Tam jsem objevil ovoce Kori Kori na podstavci položené. Když jsem vešel do chrámu a vzal ovoce z podstavce tak se vstup zavřel a byla v chrámu tma a plnil se vodou. Měl jsem jedinou možnost, sníst ovoce dokud se nenaplní místnost vodou a dostat se ven. Avšak když jsem ho snědl tak se projevily první účinky ovoce a voda zamrzla. Není to ovoce Hie Hie, ale ovoce Kori Kori. Zjistil jsem název ovoce takovým zvláštním způsobem. Něco uvnitř mě mi říkalo jeho název. Dostal jsem se z chrámu kde jsem prvně uviděl Ryuugu. Po seznámení s ním a ukázky jeho schopností jsem se rozhodl že se přidá k mojí posádce a on souhlasil. Vydali jsme se společně na loď a vyrazily jsme na Baratii. To je příběh o tom jak jsem získal ovoce Kori Kori, což je led. " Na chvíly vydechnu po tom vyprávění a sleduju jejich reakce.

Když vešla Jana mile jsem se na ni usmála a pokynula ji ke stolu. Teď se čekalo jen na Ryuugu. Zatím jsem na stůl nachystala talíře a příbory. "Co budete chtít k pití?" zeptala se je a položila na stůl i skleničky. Otevřela jsem skřínku, ve které bylo pečlivě seřazeno od šampaňského až po nějakou limonádu. Ukazováčkem jsem projela všechny lahve a přemýšlela, co by k pokrmu bylo asi nejlepší. Zatím jsem tak trochu poslouchala i kapitána. Jeho příběh byl fajn...

" Já bych si dal prosím jen sklenku vody. Už se blížíme k Red Line takže se blížíme k obrácené hoře. Co nevidět budeme u vstupu na Grand Line, takže se pak připravíme po jídle. Už jsme celkem dost blízko. " Řeknu a čekám stále na své jídlo. Talíře už jsou rozdány s jídlem a můžeme začít jíst. Pustím se spokojeně do jídla, jelikož to jídlo vypadá nádherně a taky nádherně voní. " Idatakimasu " A pustím se do svého jídla. Po jídle řeknu " Arigato, bylo to výborné a teď se jdu připravit. " Vyjdu z místnosti na palubu a začínám připravovat loď na vstup na obrácenou horu.

"Jak si přejete.." přikývnu a donesu nu vodu. Po tom, co přišel i Ryuuga a sedl si ke stolu jsem začala servírovat. Ostatním donesla to, co chtěli a nechala je se najíst. Po té jsem začala sklízet ze stolu. Všichni se už najedli. Umyla nádobí a vyšla zase na palubu. Chvilku jsem trénovala, pak četla dobrodružné romány a nakonec si na chvilku ve své kajutě zdřímla. Byla jsem přeci jen trošku unavená.

Začala jsem jíst, ale pomaličku. Dala jsem si první sousto a jídlo bylo výtečné. Jen jsem se pousmála na Hikari " Proč si se k nim přidala?" Zeptala jsem se jí tázavě a furt u toho jedla "mm je to výtečné! Co to vlastně je?! " Vykřikla jsem, protože se mi to rozplývalo po celém jazyce.

Dřív než jsem všechno to udělala, tak jsem chvilku pohovořila s Janou. "Ehm.. no.. nejprve jsem se chtěla stát jen pirátským kuchařem..prožívat dobrodružství na moři...slavit se po něm .. a tak..pak jsem se potkala a kuchaře tak trošku hledali, takže jsem se přidala. Čímž se mi splnil menší sen. Teď se chci dostat do All Blue. Říká se, že je to ráj pro všechny kuchaře." na tváři se mi objevil vřelý úsměv. " Uhm.. co to je?" zeptala jsem se jen tak. Vyndala jsem kuchařku, nalistovala nějakou tu stránku a ukázala jí ji. "Vybrala sis tento pokrm že?"řekla jí.

,,No dobře.'' Řekl jsem a odešel jsem od kormidla, šel jsem za ostatními. Sedl jsem si ke stolu a omluvil jsem se za spoždění, pak jsem se s chutí pustil do jídla, bylo dobré, ale neznal jsem ho. Po jídle jsem ho ještě zapil a pak jsem prohlásil. ,,Vynikající jako vždy Hikari.'' Usmál jsem se a pak jsem vstal a byl jsem už na odchodu, pak jsem se ale zarazil. ,,Ehmm...Nevystřídá mě někdo u kormidla?'' Pak jsem vyšel a šel jsem po palubě, zastavil jsem se na nejprostornějším místě a vytasil jsem jednu katanu, tak jo jak se to ta technika jmenuje. ,,Ittōryū: Nanajtuni Pound Hō!'' Sekl jsem zkusmo do vzduchu a sledoval jsem výsledek mého snažení, nic se ale nestalo. Znovu jsem sekl a vyřkl jsem jméno techniky a pak jsem sledoval výsledek. Snažil jsem se zdokonalovat, musím zesílit.

Vstala jsem a vyšla na palubu.. "A...a..uhm..já tě vystřídám..." řekla a stoupla jsem si za kormidlo. Poslechla jsem si Ryuugovi krátké přednášky o tom, jak kormidlovat a pustila se do kormidlování. "Hmmm..." opřela jsem se o kormidlo. To se najednou otočilo a já spadla málem na zem. Kormidlo zatočilo doprava a s ním celá loď. "Wuua..!" vykřikla jsem a zírala na kormidlo jak se točí. *To je špatné...to je špatné..* znělo mi hlavou jako poplach.

Moře se chová nějak divně. Porozhlédnu se a uvidím že se blížíme k proudům obrácené hory. " Poplach všichni na svá místa. Jsme u vstupu na obrácenou horu. Nasměrujte loď do středu proudu ať nenarazíme na útes. Vypněte plachty a zabezpečte loď. Tohle je stav pohotovosti. " Zakřičím a pořádně napnu plachtu aby vydržela a běžím na pomoc Hikari zvládnout to kormidlo. Zatím co ho Hikari drží tak jsem za ní a chytnu oběma rukama kormidlo a snažím se společně s ní vyrovnat loď a míříme na obrácenou horu.

Stála jsem a zírala na kormidlo jak se točí. Byla jsem pod vlivem paniky. V tom jsem uslyšela Kapitána. "H-hai!" vykřikla a chytila se kormidla, začala vyrovnávat loď. Hodně jsem se snažila, ale tak trochu marně. Tu jsem slyšela rychlé kroky, a zezadu se objevily dvě ruce, které se hned chytily kormidla a pomáhaly mi. Nejprve jsem se lekla a málem nadskočila. "Kapitáne..." Pak jsem si uvědomila, kdo to je a snažila se dál.

Přišla jsem k nim " Kormidlo nechte mě jsem váš navigátor věřte mi " Uchopila jsem se kormidla " Pořádně napněte plachty a kapitáne pro jistotu zkuste použít své ovoce. Nevíme co se zde může stát ty útesy a rohy jsou nebezpečné." Řekla jsem vážným hlasem, protože v knize to bylo tak popsané a navíc ani ta změna počasí se mi nelíbila " Připravte se na možnost bouřky"

Stále jsem se držela nějaké té tyčky, abych nespadla. Po té nastal klid a pluly jsme. Pustila jsem se tyčky a šla zase připravovat nějaké to jídlo. Pravděpodobně nějakou svačinu. Pro Ryuugiho speciálně dango. Po té jsem šla za kapitánem. "Co byste si dal k svačině kapitáne?" zeptala a usmála se na něho. V ruce jsem měla zápisníček a zapisovala jsem si, jako kdybych byla číšník a čekala na objednávku.

Podívám se na Hikari a řeknu." No jestli máme na to potraviny tak bych si dal mleté maso s fazolema a kukuřicí v pikantní omáčce. Je to taková specialitka, ale nevím zda jí znáš, pokud neznáš nevadí. Nechám se překvapit. " Řeknu Hikari a pak se otočím zpět a trénuju ty techniky Grand Line bude na ostrovech tvrdý.

"Hm...." zapřemýšlela jsem nad jeho objednávkou. "To půjde..." řekla jsem a i když byl vyšší, stoupla jsem si na špičky a poplácala ho po hlavě. "Tvrdě pracuj a všecko bude!" pronesla jsem s úsměvem. Pak jsem si všechno zapsala a šla za Janou se stejnou otázkou. Dostala odpověď, kterou jsem si ihned zapsala a začala v kuchyni vařit. Dango se mi už vařilo a teď jsem se chytala na to jídlo, které chtěl Kategama alias nás kapitán.

Náhle přišla bouřka. Nějak moc rychle na můj vkus. " Postarejte se o loď já budu naší loď chránit před tímhle počasím. " Náhle začnou padat kroupy a čím dál víc se zvětšujou a tak musím zakročit a podniknout bláznivou věc. Udělat ledovej štít o velikosti lodi který zakryje loď navrchu. " Ice Max Shield " A pomalu vytvářím obrovský led který udržuju a chráním tak loď před zvětšujícími se kroupami.

Byla jsem v kuchyni. Najednou se loď začala hýbat ze strany na stranu. Uhasila jsem rychle oheň aby se nic nespálilo. Vyběhla na palubu. Viděla co se děje. Slyšela jsem kapitána. "Hai!" řekla a šla odkopávat ty kroupy, ještě předtím než dopadly na loď. Běžela jsem sem a tam, abych toho odkopla co nejvíce. Kapitán už vytvářel nějakou tu bariéru přes loď, takže se sem dostávalo čím dál méně kroup.

Snažila jsem se stále řidit loď podle Log Posu, ale někdy s tím byl veliký problém, protože jak moře běsnilo chvílemi, tak jsem nemohla ovládat kormidlo, stále jsem prepadávala ze strany na stranu, ale loď stále měla namířeno na Whisky Peak, ale cítila jsem ve vzduchu že by bouřela měla brzy pominout. Nejspíše to byl můj instinkt navigátora to opravdu nevím " Kapitáne stále máme namířeno k našemu cíli, ale loď se blbě ovládá! Nemohl by jste nechat zmrznout kormidlo tímto směrem? Je právě dobře nasměřováno ! " Zakřičela jsem na kapitána, protože jsem s ním nechtěla stále otáčet a v klidu bychom si mohli jít sednout xD.

" Nechat ho zamrznout by nebyl dobrý nápad. Mohlo by se něco stát s lodí. Ukaž já tě vystřídám aby jsi nebyla u kormidla jen ty a odpočinula si. " Vystřídám Janu u kormidla a míříme přímo na Whiskey Peak. Jsem zvědav za jak dlouho se tam dostaneme. A samozřejmě co nás na tom ostrově čeká. Je jasné že nejsem vševědoucí takže nevím co se na ostrovech nachází. Budeme se muset zeptat jak dlouho se nastavuje Log Pose, abychom věděli jak dlouho na ostrově musíme být než se nastaví.

Ještě nějakou dobu jsem trénoval a pak Hikari strhla řízení lodi do strany, já jsem spadl a sjel po palubě. Pak ale někdo vyrovnal kormidlo a já jsem si zasunul svou katanu do pochvy a pak jsme najeli na obrovský proud, chytil jsem se stěžně a držel jsem se jak nejvíc jsme mohl. Najednou jsme ale zase nepluli nahoru, nýbrž jsme padali dolu, leknutím jsem se pustil a přeletěl jsem půl paluby. Pak se to na chvilku uklidnilo a následně začala bouřka, začali padat i kroupy, které byly dost velké, Kategama to ale vyřešil ledovou kopulí, je to ale hlavička. Pak jsem vyšel po schodech a podíval jsem se na Kategamu a tu holku. ,,Vezmu to, jestli ti to nevadí, už mi to začalo jít.'' Prohlásím a čekám než uhne od kormidla.

Odešla jsem od kormidla a pousmála se, lehce jsem přejela Ryuugovi po rameni nechtem a šla do své kajuty.

Konečně před sebou vidíme zemi. Konečně je tu naše první zastávka, je to Whiskey Peak. Nevidím tu žádné jiné lodě. Zdá se že jsme dorazily jako první. Když dojedeme k přístavu vyhodím kotvu a stáhnu plachty. " Tak lidi, tohle je naše první zastávka. Musíme tu zůstat dokud se Log Pose neadaptuje na další ostrov. Já se jdu zatím kouknout do města. Můžete jít taky pokud chcete, vypadá to že tu nějakou dobu zůstanem. " Řeknu a vyskočím z lodi na souš a mířím do města.

Zamračil jsem se hned, jak mi Jana přejela rukou po rameni. Stoupl jsem si ke kormidlu a držel jsem loď směrem k Whiskey Peak. Nějakou dobu jsme jen tak pluli, až uvidím pevninu, Kategama vyhodí kotvu a jde na ostrov. ,,Myslím že zůstanu hlídat loď.'' Prohlásím a sednu si u kormidla, zavřu oči a spím, ale je to ten spánek, že když něco podezřelého uslyšíte, probudíte se.

Dívala jsem se na nebe a přemýšlela, co to vlastně bylo za kroupy. Pak toho nechala a šla zpět do kuchyně. Dovařila, co měla a donesla jim menší svačinku. Zůstala jsem stál na přední části lodě a dívala se dolu. Do moře. Zajímalo mě, jestli uvidím nějakou tu rybu nebo ne. Pak jsem si řekla, že by nebylo od věci, jít si zaplavat. Proběhla jsem se a vrátila se do kajuty. Vzala si na sebe plavky a vyšla zase na palubu. Skočila do vodu a začala se potápět.

Poděkoval jsem Hikari za jídlo a pak jsem si ho vzal. Stoupl jsem si úplně na zadi, tam jsem hleděl na moře a přitom jsem jedl. Když jsem měl to dobré jídlo v sobě, odnesl jsem nádobí do kuchyně, řekl jsem si že bych ho mohl umýt, ale radši jsem se klidil. Pak jsem přešel na jedno volnější místo na palubě, tam jsem vytasil jednu ze svých katan. Pronesl jsem název techniky a zkusmo jsem švihl proti obloze. Myslím že se ostří tak nějak zablesklo energií, ale ještě to není ono, musím se víc snažit. Provedl jsem to znovu a viděl jsem slabý záblesk energie na kataně. Pro dnešek to stačí. Zasunul jsem katanu do pochvy a přešel jsem na příď, uviděl jsem Hikari, která si vesele plave ve vodě. Jen tak jsem ji pozoroval a přemýšlel o tom, jak je vlastně hezká.