Loď Tategami Raiza

First topic message reminder :

Raizou přeci jen musel zasmát nad tím jak zdvořile se k němu dívka o rok starší než on sám chová. Jemu samotnému připadalo divné že by mu říkala "san" a proto jí navrhl jinou možnost Co kdyby si mi říkala prostě jen Raizou nebo nějak podobně ? I když jsem přeci jen tvůj nadřízený nějak si na formalitkách nepotrpím. taktéž ho přepadla žízeň a proto sáhl opět po láhvi hřejivého moku a nalil si jednu skleničku na zahřátí. Poté ji přiložil k ústům a do dna vypil. Jestli ti to nevadí já bych ti nejraději říkal Syll. usmál jsem se na ni a pak se ještě zeptal ne jednu věc o které si chtěl promluvit. Jak to vidíš s tvoji pozicí u mariňáků do budoucna ? Myslím tím jak vysoko by jsi to chtěla dotáhnout . řekl Raizou a už byl na cestě pro lahev aby si nalil další skleničku něco mu však říkalo brzdi ! a on věděl že by toho měl radši nechat protože by se nechtěl opít hned druhý den plavby.

Noire D. Syllwete
Když ji podal návrh aby ho neoslovovala tolik formálně zalíbilo se jí to, chvíli přemýšlela a pak se hlasitě rozesmála a málem ho poprskala. ,,A co třeba Rai-kun nebo Rai-chan?" smála se až ji málem zaskočilo, nakonec se musela napít aby se neudusila. ,,Jo, klidně mi tak říkejt-říkej, jsem na to zvyklá," přikývla. Další otázka ji celkem zarazila, o tom jak by chtěla u mariňáků postupovat příliš nepřemýšlela a vlastně jí to vyhovovalo tak jak na tom byla. ,,No, to je trochu složitější, abych pravdu řekla jsem spokojená s pozicí seržanta i když asi mám už na víc ale myslím si že nejsem ten typ člověka který by někomu uměl velet a představa že mám pod sebou hromadu lidí za které musím zodpovídat, to opravdu není nic pro mě," zakroutila razantně hlavou. ,,Budu spokojená tak dlouho dokud mi bude velet někdo schopný," řekla nakonec. ,,A co ty? Chceš být admirálem, nebo dokonce Fleet-Admirálem?" zeptala se ho zvědavě.

Raizou se trochu pousmál jelikož otázku jestli chce být Fleet Admirálem slýchával často. Lidé říkali že je na svůj věk talentovaný šermíř a také že díky síle jeho ovoce by to mohl zvládnout. Rád bych to dotáhl co nejvýš a to znamená že Fleet Admirálem bych chtěl být. A pokud možno se na té pozici pokusit změnit otroctví. Nechápu jak World Goverment může na otroctví takovým způsobem vydělávat. No řekni není to hloupost pro vládu která chrání lidi po celým světě aby s nimi jednala tímto způsobem ? zeptal jsem se Syll přitom jsem opět dostal chuť na něco k pití. Tentokrát už ne alkohol ale něco nealkoholického. Přemýšlel jsem co si mám vybrat jelikož mě vůbec nenapadlo co by tu mohli mít ale zkusil jsem se zeptat aspoň na trochu energy drinku jelikož na nic jiného jsem chuť neměl. Číšník mi po chvilce donesl plechovku z které jsem se napil a poté ji položil na stůl.

Noire D. Syllwete
Rai-chan nakonec přeci jen měl vysoké ambice a když začal mluvit o svém postoji k otroctví nemohla uvěřit že sdílí stejný názor, čím déle ho znala tím ji byl sympatičtější a tím byla šťastnější že skončila v jeho posádce.
,,Myslím že z tebe bude dobrý Fleet-Admirál," usmála se na něj a bylo vidět že to myslí naprosto vážně. ,,Osobně otroctví nenávidím a už jsem se to snažila prodiskutovat s hodně mariňáky ale oni se většinu tváří jako kdyby nic takového neexistovalo," zamračila se. ,,Jestli bych osobně nějakého otrokáře potkala nezapomněl by na mě až do konce svého života!" bylo na ní vidět jak moc je do toho zažraná. ,,Ale děsně se těším až budeme plout po Grand Line křížem krážem a já budu moct studovat zdejší mořskou faunu, prý se tu vyskytují dokonce i zajímavější a nebezpečnější tvorové než mořští králové, četla jsem že u ostrova rybáků se jsou neuvěřitelně obrovské ryby a prý je tam i Kraken!!! A taky že se prý na tomhle moři neuvěřitelně rychle střídá počasí, na to jsem docela zvědavá," usmívala se když dojídala dezert.

Usmál se na Syll a řekl Jo Kraken to je na moři hodně diskutované téma . Většina mariňáků se bude chlubit s tím že ho viděla ale většinou neviděli nic než přerostlou chobotnici. Věřila by jsi že.... víc však už nestačil říct neboť do místnosti vtrhl mariňák a zasalutoval předním Vice-Admirále Raizou. Hlasím že jsme dorazily k Marinefordu posádla očekává vaše rozkazy. Hned poté Raizou vstal od stolu a mířil na palubu Skvělej pokec doufám že to někdy zopakujeme. usmál se k ní a otevřel dveře z jídelny a vyšel na palubu. Konečně před sebou uviděl velkou budovu Marineford která si prošla mnoha bitvami z nichž neznámější je asi Bitva o marineford při které zemřel Edward Newgate. Otočil se k posádce a zvolal Všichni co jste tady odvedli skvělou práci při plavbě a jsem rád že jsme to zvládli tak rychle pro tento den očekávejte volno. Zítra však už pojedeme na Grand Line chytat piráty tak se připravte. řekl Raizou a vyskočil na molo přístavu v Marinefordu.

Noire D. Syllwete
Poslouchala Rai-chana a opravdu jí zajímalo jestli někdo doopravdy viděl Krakena, pak ale jejich rozhovor přerušil jeden mariňák a ohlásil jim, tedy hlavně Vice-Admirálovi, že už jsou na místě, tedy u Marinefordu. Jakmile to usylšela vypadla ji lžička z ruky a cinkla o taliřek s dezertem, Rai-chan se vytratil na palubu ale ona ještě chvíli nehnutě seděla za stolem a hypnotizovala pohledem svou nedojedenou sladkost i když myšlenkami byla úplně mimo. Marineford bylo místo kde se odehrála jedna z neznámějších bitev, místo kde zemřel utajovaný syn Gol. D. Rogera, místo kde zemřel Shirohige jeden z tehdejších Yonkou, nemohla uvěřit tomu že bude mít možnost se sem podívat a všechno si náležitě projít.
,,Páni, páni, páni!" vydechla, zhltla dezert a vyřítila se na palubu. Budova marinfordu se před ní rozprostřela v celé své majestátné výšce, když se pokochala výhledem rozhlédla se ale nikde Vice-Admirála neviděla a tak se poptala nejbližšího mariňáka jestli o něm něco ví. Ten ji vysvětlil že jim Vice-Admirál po zbytek dne udělil volno a někam odešel a také že zítra vyplouvají na cestu takže hlavně ať to nezmešká.
,,No výborně!!" zajásala, rozběhla se, odrazila se od zábradlí a dopadla pořádný kus od konce mola. Nasála vzduch prosycený mnoha vůnemi a vydala se na vycházku.

Po pracích které jsem na motorce udělal jsem byl tak unavený že jsem usnul přímo v podbalubí přímo na sedadle motorky. Když jsem se ráno probudil zjistil jsem že se zatím vrátilo jen pár členů posádky a tak jsem se rozhodl že vyplujeme až na večer. Kolem dvanácté hodiny, zhruba 20 minut potom co jsem vstal. byl již čas oběda a proto jsem se vydal na jídlo a dal jsi trochu česnekové polévky s chlebem. Druhé jídlo jsem ani nesnědl celé jelikož na špagetti které se mi ještě před 5ti minutami zdáli jako nejlepší volba jsem přestal mít chuť. Po lehkém obědě jsem vyrazil přímo ke své kajutě. Jelikož mě však nenapadla lepší činnost která by mě na příštích pár hodin dokázala zabavit sedl jsem si na posilovací stroj a trochu si zaposiloval.

Noire D. Syllwete
Jakmile dokončila svou soukromou vědeckou práci vrátila se do kajuty, opět se oblékla a začala znovu přestudovávat svou knižní sbírku, nakonec to došlo tak daleko že usnula s hlavou položenou na knize, která byla na stole. Když se ráno probudila měla trochu otlačenou hlavu a poslintanou stránku, za kterou si málem utrhla hlavu jelikož knihy pro ní byly věc posvátná. Když se jakž takž uklidnila zjistila že má obrovský hlad tak si dala něco v čem bylo hodně masa, pak se vrátila ke své práci při které večer usnula. Téměř všechny živočichy co včera viděla měla nakreslené a pečlivě vybarvené zbývalo ji už jen pár podrobností. Když konečně skončila rozhodla se si znovu zaběhat kolem paluby, podle slunce bylo nejspíš něco po jedné hodině odpolední, rozhodla se že si dá tolik koleček dokud se opravdu hodně nezadýchá a zajímalo ji kdy se vydají na cestu. Když skončila s během šla se opět něčím zasytit, jídlo prostě pro ní bylo velmi důležité a nakonec si šla zjistit kdyže to odjíždějí pokud to vůbec někdo věděl. Věděl, zjistila že je odjezd plánován na večer, kdy přesně to nebylo známo ale alespoň něco. Přemýšlela co dál, riskovat odchod z lodi raději nechtěla, od knih si potřebovala na chvíli odpočinout, odpočinout... Proč vlastně, ne? zamyslela se a rozhodla se natáhnout na palubu kde na ni svítila sluníčko, trocha toho lenošení dokud to jde ji neuškodí.

Po asi hodině a půl cvičení jsem se začal docela nudit. Serii jsem měl zopakovanou asi dvacetkrát a rutina už mě opravdu unavovala. Proto jsem se rozhodl že zkontroluju jestli se už všichni členové posádky vrátili a jsou schopni plnit povinosti. Nebudeme si nic nalhávat ale den volna pro mariňáky kteří vědí že v dalších dvou týdnech budou většinu času na moři se většinou promění v den pití se ženami. Posádka až na jednoho člena který obsluhoval děla vypadala celkem v pořádku. Proto jsem se rozhodl že vyrazíme. Vyšel jsem tedy za navigátorem poptat se na situaci. Navigátor mi na mé otázky "Jestli už má eternal pose ze základny a jestli bude dnes dobré počasí odpověděl kladně. Poté už tedy nebylo co odkládat vystoupil jsem ven z kabiny navigátora a na celou loď zvolal Všichni muži na palubu. Vyplouváme!

Noire D. Syllwete
Z poklidného spánku ji probudil všudypřítomný lomoz a shon, zamžourala kolem sebe a snažila se zjistit co se děje. Když ale nakonec pochopila že se všichni jen chystají na odplutí a nejedná se o žádný útok tak se zase hned uklidnila. Pořádně si protáhla tělo a pak se vydala do kajuty si zaposilovat. Myšlenkami přesto byla úplně jinde a to konkrétně u představ o tom co ji čeká, jaké dobrodružství, kolik pirátů, na jaké ostrovy se podívá a na jaké zajímavé živočichy v moři narazí. Doufám, že si už brzy na někom otestuju své techniky, usmívala se, už se nejspíš nebude muset většinu času krotit tak jako předtím.

Po ohlášení vyplutí jsem měl zase tak trochu dlouhou chvíli. Proto jsem si vzal z kajuty svoji katanu a rozhodl se si trochu zatrénovat. Nic jiného mi na plavbě nezbývalo. V kajutě jsem si katanu trošku nabrousil a naolejoval a poté byl připraven k tréninku. Na horní kajutě naštěstí nikdo nebyl. Opět jsem se tedy začal pokoušet o zkombinování blesku s údery meče. Různě jsem kombynoval údery na dálku s akumulací blesku a proto se na lodi ozývali různé rány. Naštěstí je již posádka nebrala na vědomí a naučila se je ignorovat. Pár seků sice dobadlo strašně a dokonce se mi jedním sekem podařilo rozesknout zábradlí avšak asi po půl hodinovém tréninku jsem viděl nepatrné pokroky v zaměření cíle. Ty cíle byli většinou různé výběžky na moři a jiné podobné mořské útvary.Avšak k úplnému ovládnutí my chybělo ještě hodně práce a věděl jsem že toho dosáhnu jen tréninkem.

Noire D. Syllwete
Jakmile skončila s poslední sadou cviků vydala se poohlédnout po něčem k jídlu. V kuchyni se snažila nenápadně uzmout něco dobrého ale kuchař si ji všiml a odehnal ji, takže musela počkat až ji něco uvaří. Když byla po jídle vydala se na palubu, samoseou že ji neušly ty rány které se odněkud zvrchu ozývaly a měla pocit že je za to zodpovědný Rai-chan. Pravdou bylo že na téhle lodi byla celkem nuda, když ještě cestovala s Batesem, on i jeho muži trávili spoustu času tím že vymýšleli různé skopočiny, hry aby ji zabavili a samozřejmě zpívali hodně písniček. Syll nevěděla co dělat, bezpečnou část tréningu měla za sebou, práci s knihami taky, jídlo také, možná by mohla přemluvit nějaké členy posádky aby si s ní zahráli pár nějakých her, od obyčejných karet až třeba po menší přetlačovací souboj.

Sakra ! pronesl již opravdu navstekaný Raizou když se mu asi po čtvrté nepovedlo blesk správně zamířit a ten se jen s hromovým zaburácení prohnal vedle cílu. Ani ho neštvali ty pokroky ale štvalo ho to že ostrůvek byl zhruba padesát metrů od něj. Možná začínám být unavenej. pomyslel si Raizou a rozhodoval se jestli má a nebo nemá přestat s tréninkem. Rozhodl se však že ne. Co jiného by tu totiž dělal ? Proto opět zaujal onu pózu a vystřelil co největší dávku blesku na jednou. Rána byla asi třikrát větší než ty ostatní a Raiza to odmrštilo asi tři metry do zadu. Rychle se však schopil na nohy a podíval se jak se mu rána podařilo. Huráá zařval Raizou na celou posádku když viděl ostrůvek roztříštěnej na několik kusů. Poté se s úsměvem vrátil k tréninku a hledal nový cíl.

Noire D. Syllwete
Nakonec se ji podařilo, po velmi otravném přemlouvání, donutit pár chudáků z posádky aby se k ní přidali. Dohodli se na malém přetahovacím souboji kdy Syll vytyčila místo ze kterého se soupeřící musí pokusit navzájem se vytlačit a pak jen čekala až se ostatní dohodnou kdo začne jako první. Samozřejmě ona byla jejich protivník. Zajímalo ji jak silná posádka je a taky samozřejmě jak dobře či špatně proti nim obstojí, silná samozřejmě byla celkem dost ale i tak věděla že má výhodu spíš v rychlosti a v tom jak malá je. Hmm, nebylo by špatné kdyby se přidal i Rai-chan, usmívala se, mohlo by to totiž být dost zajímavé.

Raizou si během tréninku všiml šramotu dole na lodi. Zajímalo ho co se tam dole děje a proto zasunu Katanu zpátky do ochraného obalu a opřel se o zábradlí aby lépe viděl co se vlastně na lodi děje. Přetahovaná ? pomyslel si Raizou když viděl jak dvě skupiny mariňáků. Na jedné straně byla Syll a proti ní bylo pět mariňáků. Se zájmem se Raizou podíval dolů a čekal jak dopadne zápas. Přitom viděl jak po lodi zbytek mariňáků (kromě navigátora) pořádají sázky . No co peněz mám dost a sázet mě vždycky bavilo pomyslel si Raizou a sešel dolů přímo k pořadateli sázek a řekl Pět tisíc Belli na Syll a podal mariňákovi peníze. Kurz byl 3 ku jedné proti Syll a tudíž zisk mohl být docela slušný.Poté si sedl na sud a čekal jak se celá soutěž vyvyne.

Noire D. Syllwete
Zábava se nakonec docela dobře rozvinula, členové posádky se dokonce začali sázet a samozřejmě ona se velmi dobře bavila. Zrovna se s ní přetahovalo 5 mariňáků a musela uznat že se ale opravdu velmi snaží, pak si všimla Raizou a usmála se. ,,Ale ale taky se sázíš Rai-kun," rozesmála se což neměla dělat jelikož ztratila koncentraci čehož si pět chlapíků naproti ní všimlo a okamžitě využili situace, Syll ztratila rovnováhu, zapotácela se a málem se jim podařilo ji přetáhnout. Syll však na poslední chvíli dokázala nabýt svou stabilitu, všichni kteří tohle malé klání sledovali si hlasitě povzdechli ať už úlevou nebo zklamáním. ,,Kdepak chlapci, mě jen tak jednoduše nepřechytračíte," zazubila se na ně, napjala všechny svaly a bylo vidět že se pětice začíná dostávat do problémů. No a když jeden z nich nešikovně uklouzl měli to zpečetěno, sesunuli se jak hromádka neštěstí a Syllwete vítězně vykřikla. ,,A máte to!!" smála se. Nakonec to jen přece byl dobrý nápad, zdálo se že se celá posádka baví, možná až na chudáka kormidelníka který měl moc práce.

Chvilku to už se Syll vypadalo špatně zakolísala a chlapi nad ní měli navrch. To je špatný pomyslel si Raizou a myslel si že je po všem. Avšak v zápětí v sobě Syll našla nový zdroj síly a chlapi se svalili jedna na druhého těsně za čárou v prostřed. Vyhrála ! pomyslel si Raizou a obdařil širokým úsměvěm Syll. Dobřá práce. pronesl Raizou směrem k Syll a pak se podíval na mariňáka vedle něho kterýmu bylo jasné že je o patnáct tisíc beli lehčí. Moji výhru bych prosil řekl Raizou škodolibě mariňákovi. Poté ce peníze dostal si je pečlivě přepočítal. Poté se obrátil k Syll a s úsměvem jí řekl Čím tě krmili když si byla malá ?

Noire D. Syllwete
Syll ještě nějakou chvíli výskala radostí a jen tak naoko se pošklebovala poraženým ale pak si všimla jak si Rai-kun vybral výhru a opětovala mu úsměv. ,,Čím mě krmili?" zarazila se nad otázkou. ,,Hmm, pan Bates vždycky říkal že po mase rostou svaly a každý pořádný chlap mu dává přednost, ale je pravda že jsme tyhle hry často hrávali na jeho lodi," řekla trochu zamyšleně. ,,Krom toho když mě osobně trénoval tak mě vůbec nešetřil, občas to možná trochu přeháněl," ve tváři se ji objevil výraz který značil že se ji zrovna vybavuje něco děsivého, ,,ale díky němu jsem byla schopna se naučit ty techniky Rokushiky a jak vidíš mám celkem obstojnou sílu," znovu se usmála. Na dívku tedy byla opravdu hodně silná ale stejně věděla že proti mnoha mužským by neměla šanci.

Raizou se musel nad krátkým životním příběhem pousmát. Bylo hezký dozvědět se věci o historii posádky udržovalo to přáteslké vztahy. Slyšel jsem že uživatelé rokushiki mají velkou sílu ale že by holka dokázala v síle přemoci pět mužů ? O tom jsem neslyšel. řekl Raizou a doufal že to bude Syll brát jako kompliment Toho pana Batese si musela mít hodně ráda. Co dělá teď ?zeptal se jí s klidným hlasem a poté se podíval na moře. Jak rád bych si v něm zaplaval. Plavání byl jeden z mála důvodů proč Raizou nesnášel svoje ďáblovo ovoce. Zamezilo mu totiž jeho nejoblíbenější věc v životě avšak poskytlo velkou sílu. Často si říkal jestli snězení ďáblova ovoce nebyla chyba ale byl rád za schopnosti jeho ovoce. Díky nim má totiž naději že se stane Fleet Admirálem a konečně zamezí otroctví.

Noire D. Syllwete
,,No, tak jsem nejspíš první, asi by sis na mě měl dávat pozor," ušklíbla se mírně přesto to bylo myšleno v dobrém, přece jen ji to potěšilo. ,,Ano, byl jako můj otec, však mě taky vychovával," usmála se a pak se zahleděla do dálky na moře. ,,Umřel před třemi roky na nějakou nevylečitelnou nemoc," řekla a na chvíli se ztratila ve vzpomínkách. ,,Byl to bezvadný mariňák, záleželo mu na jeho posádce a všichni si byli velmi blízcí, byli jsme jako jedna velká rodina," usmála se trochu melancholicky, ty časy ji opravdu chyběly ale nebyla moc smutná, věděla že Bates by s něčím takovým nebyl spokojený. S úsměvem jde v šechno líp, to bylo jeho heslo.

Raizou se trochu zarazil. Nevěděl jestli je vhodné o něm ještě mluvit. Tři roky je relativně krátká doba a nevěděl jestli třeba toto téma není pro Syll nějak citlivé. Proto se pokusil odvést řeč jiným směrem. Sáhl proto do kapse u kalhot a vytáhl plakáty hledaných osob. Za pár hodin by jsme měli být ve Water 7 to znamená že se potkáme s tímhle chlápkem kůli kterému tam jedeme. řekl raizou a úkázal na plakát s mladým mužem zhruba v jejich věku. Na plakátu stálo Hiro "Golem" a odměnu měl 54 milionů beli. Zdá se že je docela silnej a přepadá posádky kolem Water 7. V jeho posádce je zhruba 50 členů a všichni zkušení jsou pak s ním dva šermíři jako ochranka. Hira bych nechal tobě a posádku spacifikuji já. řekl Raizou a doufal že oznámení že zhruba zítra bude s někým bojovat.

Noire D. Syllwete
Dlouze hleděla na moře přičemž si připomněla spousty krásných chvil strávených s Batesem, když ji Rai-kun oznámil že za pár hodin dorazí do Water 7. Okamžitě se začala soustředit na to co říká. Pozorně si prohlédla plagát s mužem byl zhruba stejně starý jako ona možná starší a jak se vzápětí dozvěděla od Rai-kuna byl prý i silný. Když se dozvěděla že jí ho přenechává a sám se postará o celou jeho posádku, čítající jen 50 lidí, docela jí to překvapilo. ,,Vážně s ním budu bojovat jen já?" zeptala se protože tomu prostě nemohla uvěřit a samozřejmě že se na to velice těšila. V Loguetownu pracoval většinou v houfu dalších mariňáků a ti se ji aby pravdu řekla pletli do cesty. ,,Jestli ano, tak, tak je to skvělé!" vydechla nadšeně. ,,A říkáš že tam budeme za pár hodin? Určitě tam mají nějaké místní pochotky že ano?!" rozzářily se jí oči, krom toho se těšila i na to jak to tam vypadá.

Raizou ještě chvilku popřemýšlel jestli Syll má na to aby toho muže porazila. Nebyl si jistý ale tušil že ho může překvapit. No kdyžtak ti udělám podporu až porazím tu posádku řekl Raizou a znova ze tabádal v myšlenkách. Měla by mít nad ním výhodu podle spisu bojuje rukama a to je proti šermíři skoro nejhorší možnost. Ne že bych si myslel že na něj nestačíš ale jistota je jistota. řekl Raizou a usmál se. Najednou se z Navigátorské paluby ozvalo hlasité zvolání. Blížíme se k Water 7 za pár minut budeme u přístavu ! Raizou se rychle otočil a podíval se směrem na příď lodi. A opravdu Water 7 bylo před nimi. Nikdy ve svém životě Raizou něco tak úchvatného neviděl Město vypadalo zdáli jako obrovská fontána. a v dáli viděl jak se na vodě prohání vlak. Nezmohl se na jediné slovo jen se koukal s nepřítomným výrazem na tu úchvatnou stavbu.

Noire D. Syllwete
Rai-kun ji samozřejmě nabídl i podporu, Syll sama nevěděla jak si s tím mladíkem poradí, měla jakési vnitřní přesvědčení že všichni co žijí na Grand Line musí být nehorázně silní. ,,No to se uvidí, doufám ale že pomoc potřebovat nebudu," usmála se. Pak je však přerušil navigátor který jim oznámil že se blíží k Water 7, Syll okamžitě střelila pohledem k přídi a zůstala úžásle zírat s otevřenou pusou. V životě nikdy nic tak nádherného neviděla. ,,Fontána?" šeptla potichu s údivem, opravdu to vypadalo jako fontána. Loď se pomalu blížila k městu a Syll se jaksi nevědomky přesunula na příď aby se mohla lépe kochat pohledem, cestou k přístavu si div nevykroutila hlavu jak se snažila aby ji nic neuniklo a když loď konečně zastavila nemohla se dočkat až vyrazí do ulic města. ,,Máš nějaký plán ohledně toho hledaného?" zeptala se Raiza a bylo na ni vidět že jen čeká až dá rozkaz k vylodění.

Za chvíli byl Raizou opět v přístavu a byl připraven nastoupit na loď. Viděl že s lodí se nic nestalo a Hira ,kterého měl stále na rameni, chtěl umístit do malé vězeňské cely v podpalubí. Každá mariňácká loď která je určena pro Vice-Admirály takovou celu má mnohem větší. Jelikož se však Raizou stal Vice-Admirálem teprve nedávno jeho je cela je podstatně menší než cely běžné. Sešel tedy s Hirem do podpalubí a došel až k cele. Cela sice nebyla z Kairoseki ale u tohoto muže to ani potřeba nebylo. Nasadil mu běžná mariňácká pouta která po zvyku mariňáků protáhl mezi sprušlami cely. To pro jistotu aby se vězeň nepokoušel o zbytečný útěk. Poté vybral jednoho muže aby u cele držel hlídku jen pro jistotu. Raizou pak jen došel do kajuty Navigátora a zdělil mu že jejich cílem je Impel Down ale že ať s vyplutím ještě nepočítá. Jelikož se Raizovi chtělo spát a za posledních pár dní moc nenaspal tak se po krátkém rozhovoru s navigátorem odebral do své kajuty kde si lehl na svoji pohovku. Vyslíkl se do trenek a tričko si zdělal. Za pár minut usnul a ozývalo se hlasité chrápání a i když Raizou tvrdil že v životě nechrápal jeho bývalé přítelkyně tvrdili něco jiného.