Marine bitevník- Kapitán Neuro

Jméno lodi: Alice
Kapitán : Neuro
Tip lodi:

Vlajka:
Klasická menší bitevní loď, která nemá žádnou speciální vlajku.
Popis lodi: 8 děl, 2plachty, přední kánon a klasické Marine vybavení.
Posádka: 30 Marine vojáků.

Vstoupil jsem na loď, která mi byla přidělena. Nijak jsem si netěžoval, protože totiž nevypadala nijak zanedbale a posádka vypadala zkušeně. V momentě kdy jsem vstoupil na loď vojáci automaticky zanechali své práce a začali mi salutovat. Jen jsem se pousmál Pohov vojáci pokračujte ve své práci brzy vyplujeme. Můžete mi říkat Commodore Neuro a nebojte se za mnou přijít. Stoupl jsem si do čela lodi a díval se po okolí. V blízké době jsme byla jediná loď k vyplutí podle příprav.

Vyběhl jsem na loď a začal jsem hledat toho Commodora. Po nějaké době jsem ho našel a postavil jsem se proti němu, zasalutoval jsem a prohlásil jsem. ,,Jsem kapitán Saotome, byl jsem doporučen pro tuto misi.'' Prohlásím a čekám na reakci svého nového velitele. Trochu jsem se porozhlédl po lodi a napočítal jsem asi tak třicet lidí, kterí poctivě pracovali na svých místech, pousmál jsem se a pak jsem svou pozornost věnoval jen Commodoru Neurovi.

Pohov " ZAvedel jsem a prohlédl si nového muže "Zdravím jsem Commodor Neuro, klidně mi říkejte Neuro, ale prosím vykejte mi. Musíme dodržovat přeci jen pravidla. Kým jste byl doporučen a víte co je náš cíl?" Podíval jsem se na něj přísným pohledem a hned po té jsem skomandoval jednoho vojáka za to jak drhl podlahu, vůbec se mi to nelíbilo, protože jí nedtrhl tím správně tvrdým stylem, jeho styl byl příliš odfláknutý, kdyby to takhle dělal tak je na zemi spousta, ale spousta špíny!

,,Vlastně ta žena na recepci mi řekla, že vám mám říct, že mě doporučuje pro tuto misi.'' Odmlčel jsem se a pak jsem dodal. ,,O cíli této cesty se jaksi zapoměla zmínit.'' Řeknu a nejradši bych si jednu vrazil za to, že jsem se jí nezeptal. No teď už to bylo ale jedno, snad mi poví on cíl mise. Sleduju jak seřve jednoho muže a on pak začne podlahu drhout pořádně. Rozhodně si umí sjednat respekt. Pomyslel jsem si a nad tou myšlenkou jsem se pousmál.

Našemu velitelství zde v East Blue se dostala zpráva o jednom nebezpečném pirátovi, je to prý sice začátečník, ale mohl by být nebezpečný moc se o něm neví, maximálně to že by měl mít nějaký druh ďáblova ovoce. Našim úkolem je zjistit, jak moc je nebezpečný a podle toho určit jeho odměnu a nebo ho rovnou na místě zatknout, hlavně mu nesmíme dovolit vyplout na Grand Line, nebo nám nadřízení asi useknou hlavy, včetně platů." Poté jsem se podíval po posádce, všichni dělali co měli a já měl z toho dobrou náladu.

Pozorně jsem poslouchal cíl naší cesty a pak jsem prohlásil. ,,To nebude problém, myslím že cíl naší cesty splníme na sto procent.'' Znovu jsem se pousmál ale vduchu jsem byl zamračený. Další člověk s tím ovocem? Co tak asi dokáže, to bude zajímavé. Pomyslel jsem si a znovu jsem přejel pohledem posádku. ,,Čekáme ještě na někoho?'' Zeptám se a už chci být na moři, ten pirát začátečník mě začíná zajímat čím dál víc.

Nejspíš nevím" Koukl jsem se ještě jednou na dopis co jsem dostal v základně " Podle těchto pokynů máme povolení odplout až přístí den, tak uvidíme. Zatím mi něco o sobě povězte kapitáne." Vedl jsem ho směrem k hrotu lodi, protože z toho místa jsem nejraději sledoval moře.

Šel jsem za ním a přemítak jsem co mu řeknu. ,,Nejsem nijak zvláštní člověk, umím sedm technik, dvě z nich jsou Ittoryu a dvě jsou Rokushiki, o těch ostatních s dovolením nechci mluvit, je to překvápko o kterém moc lidí neví.'' Prohlásil jsem a trochu podrážděně jsem se zasmál. ,,Můj příběh není zrovna veselý, mí rodiče byli převozníci zboží, přepadla je pirátská loď, mě se podařilo uprchnout. Pak jsem se přidal k mariňákům.'' Řeknu a zamračím se nad tou strašnou vzpomínkou, už na to nechci myslet.

Ty techniky jsou zajímavé" Pousmál jsem se na něj " Aha a nějací sourozenci? Je mi jasné totiž že spolu teď budeme chvíli, tak chci vědět co nejvíc o členech své posádky, ale kdyby vám to vadilo Kapitáne stačí říct dobře?" Pousmál jsem se na něj a viděl zase toho pakoše jak nedrhl správně podlahu, na tváři mi mohla vidět žíla, ale raději jsem to ignoroval i přesto že mě to nehorázně štvalo.

Byl jsem rád že se mu mé techniky zamlouvají, i když nevěděl jaké přesně umím, ale to už teď bylo jedno. Kývl jsem hlavou a pak jsem promluvil. ,,Ne nikoho nemám, všichni byli na té přepadené lodi.'' Pak jsem uviděl jak se zahleděl na někoho za mnou. Otočil jsem se a uviděl jsem toho mariňáka. Řekl jsem si ale, že to nechám být a tak jsem se otočil na Commodora. ,,Takže mám vám pomoct s něčím na lodi?'' Zeptám se a pousměju se nad touhle otázkou. Chtěl bych už zjistit co je to za kluka, zajímalo by mě jakou má schopnost.

Určitě podívejte se na mapu a zvažte, kde by se mohl schovávat náš cíl. Naší příští zastávkou bude Baratie " Lehce jsem se pousmál a přistoupil ke svým mužům " Tak vy bando jedna je čas k vyplutí připravte plachty a zvedněte kotvy. Naší další zastávkou je restaurace Baratie!" Lehce jsem se pousmál jak všichni vojáci zasalutovali a každý vědel, kde je jeho pozice. Šlo vidět že mezi vojáky planuje naprostá spolupráce a mě to velice těšilo. Spolupráce bylo totiž to co vždy zaručuje vítězství.

Přikývl jsem a odešel jsem pro mapu k navigátorovi. Nechchal jsem si roztáhnout na stolku a prohlédl jsem si ji. Přemýšlel jsem kde asi tak mohou být a pak jsem usoudil, že to nejspíše město Goa, nebo někde kolem něj. Sbalil jsem mapu a pak jsem s ní v levé ruce šel za Commodorem. Když jsem šel kolem skupinky mariňáků, slyšel jsem je jak si povídají o tom, že plujeme na Baratie. ,,Pane, myslím že budou někde na ostrovně Dawn, zřejmě ve městě Goa nebo někde poblíž.'' Řeknu tvrdě a přitom roztáhnu mapu a ukážu mu místo, které jsem právě teď zmínil jako možný úkryt toho piráta a čekám na jeho reakci. Možná rozkáže změnit kurz.

Výborně kapitáne to je skvělá zpráva." Podíval jsem se směrem k obloze a z ničeho nic začal na mě řvát Navigátor na stožáru. " Plovoucí restaurace na obzoru" Pousmál jsem se a podíval se na kapitána " Teď si to zjistíme, kam nejspíš mířili připravte se na vylodění je mi jedno kolik mužů se mnou půjde na tu "pevninu", ale minimálně 4 vojáci " poté jsem se podíval na Kapitána " Doufám že se ke mě přidáte. " Lehce jsem se na něj usmál s tím že mu věřím.

Kývl jsem a prohlásil jsem: ,,Jistě Commodore, pozbírám nějaké vojáky a půjdu hned za vámi.'' Prohlásil jsem a Přešel jsem palubu, pohled mi padl na pěti mužích, kteří si zrovna borusili své meče. ]b],,Vy čtyři se mnou hned.''[/b] Řekl jsem to klidným hlasem, počkal jsem než si zasunou sbraně na svá místa a pak jsem vyšel za Commodorem z lodi, za mnou šlo pět mariňáků se zbraněmi na jílcích.

Došel jsem na loď a většina vojáků tu byla kromě Kapitána usmál jsem se " Připravte se k vyplutí čekáme jen na kapitána"

Vyšel jsem na loď a podíval jsem se po posádce, všichni dělali to co měli a já jsem se usmál. ,,Měli bychom vyrazit, omlouvám se za zdržení.'' Omluvím se veliteli a pak se ho zeptám. ,,Co mám dělat?'' Čekám na jeho odpověď a zajímá mě, jestli už poplujeme.

Kapitáne za pár hodin tam budeme tak připravte partu schopných vyzvědačů, nejspíš opět Kategamu nestihneme, jsme příliš pomalí. Na Goa musíme být co nejmenší dobu " Potom jsem pohl rukou na povel rozchod " Připravte se vyplouváme " Vojáci vytáhli kotvu a napli plachty. Ujmuli se kormidla a připravili pro jistotu děla.

,,Jistě.'' Zasalutoval jsem a okamžitě jsem se rozběhl po palubě, už jsme pluli a tak jsem musel najít zvědy co nejdřív. Zastavil jsem se u jedné skupinky tří mariňáků. ,,Převlečte se do civilu, půjdete si zahrát na vyzvědače.'' Řekl jsem a pak jsem počkal než se půjdou převléct, hned jak to udělali a vrátili se, tak jsem pokračoval. ,,Takže hned jak doplujeme do přístavu ve městě Goa, vyskočíte nenápadně na pevninu a tam budete vyzvídat o muži jménem Seiken D. Kategama.'' Tím jsem to zakončil a vrátil jsem se k Commodorovi.

Jen jsme se pousmál a slyšel jak marine na stožáru volá pevnina na obzoru " Konečně jsme tu Kapitáne, doufám že jste sehnal muže. Vydejte se na ostrov a zjistěte co nejvíce" Rozkal jsem přímým a hrubým rozkazem " Konečně se dozvím co si zač Seikene D. Kategamo " Ruce jsem si dal v bok a čekal co se bude dít.

,,Ehm..Jistě, půjdu také.'' Řeknu a pak jdu do jedné z kajut, tam vyhrabu něco civilního, shodím ze sebe marine hadry a navleču na sebe ten civil. Pak jsem si dal k pasu svůj meč, teď jsem vypadal asi jako pirát, no rozhodně to je lepší než vypadat jako marine. Vyšel jsem na palubu a podíval jsem se na velitele. ,,Co tomu říkáte?'' Zeptal jsem se a pak, když jsme už konečně byli v přístavu, zavolal jsem si ty tři a seskočili jsme z lodě. ,,Tak jo hoši, chovejte se jako ehm... no rozhodně ne jako mariňáci.''

Výborně vypadáte dobře. Můžete jít na průzkum kapitáne. " Sedl jsem si na dřevěnou podlahu lodě a usínal.

Přivedl jsem Keie na loď a okamžitě jsem s ním zamířil do lodní ošetřovny. Tam se ho ujal doktor a pořádně ho prohlédl, našel odřeniny a menší drobné řezné rány. Obvázal Keie a pak řekl. ,,Měl by se ještě šetřit, radši ho zaveťde to nějaké kajuty.'' Vzal jsem ho tedy a i se svou krabicí jsem ho odvedl do své kajuty, ve které byli dvě postele. Položil jsem ho na tu volnou a ze své jsem shodil svou uniformu a plášť. Položil jsem na ni krabici s botami a sedl jsem si vedle ní. ,,Tak co, jak ti je?'' Zeptám se ho a sleduju ho pořád v tom pirátském oblečení.

Doktor mi ošetril rany no myslel som, že to bude bolieť viac.Došli sme do kajuty Tsubasu no aspoň som to predpokladal.Sedel som na posteli a obzeral sa dookola.No ujde to.Usmial som sa a ďalej sa obzeral po kajute.Všimol som si, že na sebe nemá oblečenie mariňákov.A zrazu mi všetko došlo.Chcel ma zabiť!Namieril som na neho ruku a kedže sme boli v zmenšených priestoroch som na neho vystrelil guľu z vosku ktorá ho obalila a nemohol sa hýbať.

Lekl jsem se a tak jsem skočil k zemi. Vosk se rozpláck na stěně za mnou. ,,Super, to se dělá?'' Zvrčím a stoumnu si. ,,Takže jsi uživatel ďáblova ovoce. Máš zajímavou shopnost.'' Prohlásím a začnu ze sebe shazovat to pirátské oblečení. Pak zvednu ze země svou uniformu a obleču si ji, hodím na sebe svůj plášť a dám si meč k pasu. Pak vytáhnu z krabice boty, které jsem si nazul a staré boty jsem dal do krabice, tu jsem pak schoval pod postel. ,,Očekávám že tu stěnu vypucuješ.'' Dal jsem si na hlavu kšiltovku a podíval jsem se na něj.